Počátky – TJ Přemysl
Ke konci předminulého století byla Opava německá s malou hrstkou Čechů, ale i zde začalo pronikat národní uvědomění. V roce 1884 byla založena tělocvičná jednota Sokol v Opavě. V obcích Kateřinkách, Oticích a Jarkovicích byla většina českého obyvatelstva a ti se scházejí v opavském Matičním domě a 23.září 1888 zakládají Tělovýchovnou jednotu – jezdeckou Přemysl. Prvním starostou byl Ignác Víteček a náčelníkem Karel Filípek, oba z Kateřinek. Členové výboru pak František Palyza, František Foltys z Jarkovic, Josef Luzar z Otic, Jan Strohalm z Kateřinek, Eustach Bittner ze Stěbořic a Antoním Kliměš ze Zlatnik. Z kateřinských rolníků za členy vstoupili Petr Víteček, Josef Benš, Josef Lintner, Vincenc Honzek a další. Příspěvek byl jeden zlatý. V roce 1891 se zúčastnila 18 členná skupina TJ Přemysl II.všesokolského sletu v Praze. Jezdci TJ se zúčastňovali různých sportovních vystoupení i mimo opavský okres, při kterých často docházelo ke střetům s německými šovinisty. Zvláště v roce 1912, kdy byl pořádán Matiční den v Kateřinkách na zahradě Emila Suchánka, rolníka a mlynáře, tj.v místech, kde je nynější areál. Při průjezdu Opavou došlo na Senném trhu k bitvě, při níž bylo několik členů zraněno a 2 koně ubodáni k smrti. Začátkem I.světové války, odchodem mladých cvičenců na frontu činnost slábla a v roce 1916 byla opavskými úřady TJ Přemysl zrušena.
Jezdecký oddíl v letech 1919 – 1963
Teprve po válce 9.března 1919 se sešli členové k obnovení. Ne však na dlouho, neboť na další schůzi 25. března 1919 sami TJ Přemysl rozpustili a vstoupili do TJ Sokol Opava. Dne 21.dubna 1919 byla ustavující schůze jízdního odboru. Jezdci se plně zapojili do sokolského dění a pomáhali jednotě při výstavbě Tyršova stadiónu v Opavě, kde byla také postavena stáj pro 4 koně. Zúčastňovali se veřejných vystoupení v mnoha obcích v okolí Opavy, kde předváděli sekání šavlí, skoky, voltiž a různé hry. K oživení činnosti a větší aktivitě došlo, když do Kateřinek přišel čs.horský dělostřelecký pluk, který měl své koně ustájené u místních rolníků. V této době byl náčelníkem rtm. Štěpán Liška, který učil mladé chlapce správnému ošetřování, sedlání a jízdě podle vojenských předpisů. Později jako cvičitel působil rtm. Metoděj Kocich. Velkým úspěchem byla v roce 1937 účast opavského družstva v jezdeckém pětiboji na X.všesokolském sletu v Praze. Pětiboj se skládal z drezúry, skoku přes překážky, střelby, plavání a běhu. Družstvo Opavy se umístili na 3.místě z devíti družstev. Politická situace se však zostřovala. Na Opavsku se stavělo opevnění a hrozila nová válka. V září a říjnu 1938 se TJ Sokol postupně likvidoval, včetně jezdeckého oddílu. Období nacistické okupace a 2.světové války patří k nejsmutnějším stránkám. Opavsko bylo rozhodnutím mnichovského diktátu odtrženo od ČSR. Český život však nepodlehl. Z jezdců byli mnozí vězněni, Leo Palyza a Ladislav Klimeš dokonce byli popraveni. Po osvobození vlasti v květnu 1945 došlo k obnovení činnosti. V Kateřinkách se jezdilo v jízdárně usedlosti u Prokšů. V roce 1948 došlo k sjednocení čs.tělovýchovy. Na Opavsku to byla KPO Opava, Tatran a Slezan. Jezdcům byl přidělen Orelský stadion, který byl přejmenován na Přemyslovou jízdárnu, čímž byla dána možnost pravidelného tréninku pro všechny. V tuto dobu bylo hodně soukromých koní a jejich majitelé se zúčastňovali závodů. Z kateřinských to byli zejména Rudolf Valík, Jan Trupar, Miroslav Benš, Jan Prokš, Josef Zwinger a další. Největším úspěchem bylo v roce 1951 vítězství mjr. Hejmovského se Salvátorem ve Velké pardubické steeplechase, druhý za ním byl Ferdinard Palyza s Junákem, který pak v roce 1953 v tomto dostihu zvítězil. V roce 1953 bylo založeno JZD Kateřinky a dne 9.září 1954 se konala ustavující schůze jezdeckého oddílu Sokol – JZD Kateřinky. V oddíle byl silný kádr jezdců – Josef Benš, Karel Benš (pozdější vítěz Velké pardubické), Ferdinand a Eva Palyzovi a další. Z počátku naší činnosti jsme byli zaměřeni na dostihové ježdění a pořádání dostihů. Již následující rok po založení v roce 1955 jsme pořádali první dostihový den. Opakovaně do roku 1959, a v roce 1960 již byly pořádány přímo státním závodištěm. Poslední byl v roce 1964. Na dostizích pořádaných od roku 1961 bylo uskutečněno 334 startů z toho byl zisk 52 prvních míst, 58 druhých, 40 třetích, 46 čtvrtých a 56 pátých. V roce 1973 bylo dostihové ježdění ukončeno. Z úspěšných jezdců to byli Ferdinand a Eva Palyzovi, bratři Josef a Karel Benšovi, Zdeněk Moravec a Jiří Lex. Z koní pak to byl Junák, Váh, Fík, Largo a Kája. Laborec a Fík byli již v roce 1960 v tréninku ve Velké Chuchli.
TJ Sokol Opava – Kateřinky 1964 a následně Jezdecký klub Opava – Kateřinky 1999
Dne 1.března 1964 vzniká samostatný jezdecký oddíl TJ Sokol Opava-Kateřinky, který svou činnost provozoval do roku 1999. Od vzniku až do 6.5.1999 byl jeho předsedou Josef Zwinger. Tímto dnem byl ustanoven Jezdecký klub Opava-Kateřinky do jehož čela byl zvolen Vladimír Hruška. Příchodem Josefa Zicháčka v roce 1964 do oddílu se začíná zkvalitňovat příprava jezdců a koní a začínají se dostavovat první větší úspěchy, zejména u mládeže. První přebornické tituly z přeboru ČSR získali Helena Radová, Karel Lamich, Vladimír a Jaroslav Hruškovi, Jiří a Miroslav Zwingrovi, Dagmar Kočvarová a Hana Gebauerová. Z dospělých jezdců to byli ing. Ludmila Vítková a ing. Milan Vítek, kteří kateřinský oddíl reprezentovali mnohokrát doma a společně s bratry Hruškovými a Zwingrovými i v zahraničí. Výčet všech vítězství, přebornických titulů okresu i kraje po vrcholné závody v tehdejší ČSFR by byl obsáhlý. Z koní je však nutno jmenovat alespoň nejúspěšnější: Víru, Supra, Junáka, Jagara, Bruka, Salvetu, Athose, Calii, Lyrika, Silvána, Walda, Davose a Virtuse.Výstavba jezdeckého střediska začala v roce 1968 zakoupením objektu tj. stavení, mlýnice, chlévů, a stodoly. Samotná výstavba byla zahájenav roce 1971 bouráním starých objektů.
Rok nato byla zahájena nová výstavba, která byla v roce 1974 kolaudována a 2.listopadu téhož roku slavnostně otevřena. V létech 1976-1978 byla v akci Z vystavěna krytá jízdárna. Iniciátorem a duchovním otcem těchto akcí byl Josef Zwinger.
Podmínky pro přípravu se přestěhováním do nového výrazně vylepšily a pod vedením Vladimíra Hrušky se dostavily i výsledky. Připomeňme např. vítězství na MČR mladých koní Walda s Jaroslavem Hruškou nebo současné vítězství v Poháru jezdectví ing. Milana Vítka v kategorii seniorů a Karla Lamicha v juniorech. Jiří Hruška zvítězil na MČSR juniorů v drezuře v r. 1989 a Vladislava Hrušková byla druhá na MČSFR ve skákání mezi ženami. Pavel Humplík zvítězil 2x ve finále prestižního Sparta cupu. Jirka s Kájou už mají za sebou i vítězství ve Velkých cenách. S nejúspěšnějších koní zmiňme: Ora, Mandy, Credita, Úskoka, Lorietu. Ve stávajícím areálu jsme nesčetněkrát pořádali velké mezinárodní závody včetně mnoha republikových a dříve federálních mistrovství.Dnes už je velkáčást kolbiště vykoupena státem z důvodu výstavby obchvatu Opavy a před námi je těžký úkol v této nelehké době a složité situaci udržet náš JK „nad vodou“. Věříme však, že když naši předchůdci to zvládli i skrz dvě světové války, tak nás výstavba obchvatu nezničí.
